Sokolovský zámeček
Pozdně renesanční zámek vznikl po roce 1663 na půdorysu starší šlikovské vodní tvrze, těžce poškozené za třicetileté války.
Z doby přestavby pochází i kašna na nádvoří s erby J. H. Nostice a jeho druhé manželky Marie Eleonory Popelové z Lobkovic.
Zámek měl původně dvě brány a na věžích báně. Obklopoval jej vodní příkop, park se sochami a obora s daňky a jeleny. V 19.
století byl klasicistně a nověji upravován.
Od roku 1960 se v zámku nachází muzeum (dnes Krajské muzeum Karlovarského kraje),
Městská knihovna a obřadní síň.
Farní kostel sv. Jakuba Většího
Stával v Sokolově již koncem 13. století. Starý kostel zničený v roce 1632 byl v letech 1632 - 1637 obnoven v pozdně renesančním stylu.
Znovu byl barokně přestavěn v letech 1671 - 1681 za Jana Hartvika Nostice a v roce 1672 byl původně děkanský kostel povýšen na arciděkanský.
Chrám je raně barokní, vnitřní zařízení kostela je také většinou barokní. Cenná je pískovcová křtitelnice z roku 1679.
Hlavní oltář se sochou patrona kostela sv. Jakuba uprostřed pochází z roku 1756.
Historická radnice
Jednopatrová renesanční budova na historickém náměstí, byla postavena okolo roku 1540 a přestavěna prakticky do dnešní podoby po požáru ve 30. letech
17. století. V průčelí je zachován goticko-renesanční vstupní portál, na které jsou v rohových cviklech umístěny medailóny. V nadpraží je dochován chybný
městský znak (sokol sedí místo na trojverší na větvi pařezu). Na hřebenu střechy stávala malá věžička, kterou roku 1794 zasáhl blesk. Jen díky jejímu
odsekání se zabránilo šíření požáru na město. Dnes má v této budově sídlo ředitelství Sokolovské uhelné a.s.
Klášterní kostel sv. Antonína
Uzavírá jižní konec Starého náměstí. Na výstavbě se podílel spolu s lineckými kapucíny i tehdejší majitel panství Jan Hartvík Nostic.
Klášter byl slavnostně vysvěcen 20. října 1667 litoměřickým biskupem Maxmiliánem Rudolfem ze Šlejnic. Kolem čtvercového rajského dvora s kulatou studní
stojí budovy konventu. Klášteru dominuje budova klášterního kostela sv. Antonína Paduánského. Jedná se o jednolodní klenutou stavbu s postranními kaplemi.
Půdorys kostela tvoří kříž. Kostel má mohutný trojúhelníkový barokní štít. Klášter přežil rušení klášterů za vlády Josefa II. a byl činný až do roku 1950,
kdy byl 4. května StB zlikvidován, kapucíni internováni a klášter přidělen Ministerstvu obrany. Na další devastaci se podílela československá armáda,
postupující těžba hnědého uhlí zdevastovala část původní klášterní zahrady i kapli sv. Anny z roku 1782. Do velmi neutěšeného stavu se dostala i krypta.
Rozsáhlá rekonstrukce kláštera i hrobky proběhla v 90. letech a od roku 2002 slouží klášter jako koncertní síň.
Kaple Nejsvětější trojice
Kaple stojí před klášterem, je z roku 1719 a sloužila jako kaple hřbitovní. Do pozdně barokní podoby ji v letech 1772 - 1774 nechal přestavět arciděkan
Karel Müller a v roce 1772 ji hornoslavkovský malíř a purkmistr Eliáš Dollhopff vyzdobil barokními freskami. Interiér zničil městský požár roku 1874,
po kterém byla kaple v polovině 90. let 20. století naposledy rekonstruována.
Bývalý památník obětem I. světové války - rozhledna Hard
Památník stával na návrší Hard nad nemocnicí nedaleko městského hřbitova. V roce 1907 zde byla postavena hrázděná rozhledna vysoká 18 metrů.
Vyhlídková dřevěná nástavba byla zbourána a na jejím místě byla instalována pětimetrová bronzová socha Krista od sokolovského umělce
Tonyho Schöneckera (1893 - 1979). Za II. světové války byla socha roztavena a použita pro válečné účely. Dnes je rozhledna obnovena
v původním stylu a slouží turistům.
Kašna se sokolníkem
Kašna byla na Starém náměstí instalována v roce 1717, ale je zřejmě staršího původu. Sokolník se psem u nohou a sokolem na ruce je podle pověsti zakladatelem města.
Byl to chebský měšťan, který údajně založil sokolí dvůr, z něhož povstal Sokolov.
Podle jiné pověsti byl zakladatelem města rytíř Sebastián, který se zde usadil po návratu z křížové výpravy. Kašna připomíná i chmelařskou tradici na Sokolovsku -
kolem dříku sloupu se pnou chmelové ratolesti.
Mariánský sloup
Mariásnký sloup byl zhotovený chebským kameníkem Vilémem Felsenerem roku 1701. Sloup stojí uprostřed Starého náměstí a má čtvercovou základnu s vystouplými nárožími,
na nichž jsou umístěny sochy světců. Na soklu nesoucím vlastní sloup jsou střídavě zobrazeny reliéfy s okřídlenými hlavičkami andělů a rostlinnými motivy
s granátovými jablky.
Barokní socha sv. Jana Nepomuckého
Socha neznámého tvůrce stála původně u někdejší Vodní brány u dřevěného mostu přes řeku Ohři. Nově byla přemístěna do ulice J. K. Tyla vedle nově opraveného mostu.
Nechal ji vytesat bakalář teologie a magistr filosofie a svobodných umění Jan Kryštof Kun. Podstavec nese latinský citát "Nikdo nedoufal v Pána a byl přemožen"
s chronogramem 1828. V dolní části je pak vytesán obraz ležícího sv. Jana Nepomuckého.
Hornický dům
V současné době sídlo Městského domu kultury, byl postaven v letech 1923 - 1924
podle návrhu architekta Rudolfa Welse. V průčelí budovy je zasazen monumentální reliéf pojmenovaný "Jeden den ze života horníka" z roku 1923 od karlovarského sochaře Wilhelma Srba-Schossbauera.
Památky na hnědouhelné hornictví
Ve vlastním městě zůstalo, na rozdíl od jeho bližšího i širšího okolí, zachováno velmi málo přímých památek na těžbu hnědého uhlí.
Jako zajímavost je možné uvést ústí dědičné štoly Jiří - Josef, které je situováno pod mostem z ulice Boženy Němcové k zimnímu stadionu.
Štola pochází z roku 1845 a při své délce 1054 m odvodňovala důl Josef - Jiří, později pak částečně i důl Max a Anna. Většina ostatních
historických dědičných i těžních štol revíru ústila na den mimo katastr města. Za připomínku stojí bývalé doly v prostoru dnešního
sportovního areálu Baníku Sokolov nebo u kina Alfa. Všem je jistě známý také areál dolu Bohemia při řece Ohři. Pozůstatky po dolech včetně
provozních objektů na katastru města jsou dnes ale již prakticky zcela rekultivovány.
Památný strom - topol
Významnou dominantou středu města je rozložitý strom - topol kanadský, rostoucí v travnaté ploše na křižovatce u městského úřadu. Přestože
nebude starší sta let, jako rychle rostoucí dřevina dorostl výšky 35.5 m a obvod kmene ve výšce 130 cm nad zemí dosáhl 520 cm. Je evidován
jako zákonem chráněný památný strom od roku 1984. Jeho dutý prohnutý kmen se výšce 10 m dělí do několika silných větví tvořících mohutnou
korunu. Celý strom je nakloněn a v minulosti byl konzervovaný.
Zámecký park - Husovy sady
Významný krajinný prvek představuje v centru města dendrologicky nepříliš bohatý dnešní zámecký park nazývaný Husovy sady, který představuje
pozůstatek bývalé zámecké zahrady a obory se zajímavými menšími vodními plochami. Je přitažlivý úpravou vodního toku a rybničních ploch na
Lobezském potoce s pěknými pobřežními partiemi. Za éry Nosticů-Rhineků bývaly u parku také skleníky s pověstnou kulturou ananasů. Z
významnějších dřevin stojí za zmínku vzrostlý exemplář javoru stříbrného, který je největší na Sokolovsku s obvodem kmene téměř 4 m. Ozdobou
jsou pak především mohutné domácí dřeviny (porosty olše lepkavé a duby), které připomínají původní listnaté porosty Sokolovské pánve.
Bývalý areál myslivny, barokního domku se zbytky městského opevnění, koníren a vrchnostenských kanceláří
Málokdo z návštěvníků našeho města si při pohledu na městskou tržnici uvědomuje, že jde o bývalou hospodářskou budovu patřící k zámku, která
byla využívána jako konírny. Přilehlá jednopatrová čtyřkřídlá budova, která je poznamenaná vícečetnými přestavbami, je dnes sídlem mnoha
obchodů a organizací, představuje bývalé sídlo správy nosticovského panství. Oba dva objekty pocházejí z 19. století a po různých účelových
přestavbách v minulosti i v současnosti nemají velkou uměleckou hodnotu.
Naproti tržnici stojící budova myslivny je propojena s objektem tržnice branou s kovanou mříží, která navazuje na ohradní zeď dnešního dvora.
Tento objekt z 18. století je v současné době sídlem ředitelství Okresního muzea a knihovny v Sokolově. V minulosti sloužil jako sídlo správy
nosticovských lesů.
Za objektem myslivny se nachází poslední zbytek městského opevnění Sokolova - zeď a část hranolové věže ze 16. století, zbudované z lomového
zdiva. Vše je však dnes ukryto před zraky kolemjdoucích pod novodobými omítkami.
Poslední budovou v popisovaném areálu je barokní domek s mansardovou střechou z 18. století. Původně sloužil jako obydlí zahradníka, ale
později býval využíván pro pobyt vychovatelů dětí hraběcí rodiny Nosticů. Jako nejznámější vychovatelé a učitelé zde působili při výchově
čtyř synů hraběte Františka Antonína Nostice (1725-1794) historik a jazykovědec Josef Dobrovský (1753-1829) a historik a národní buditel
František Martin Pelcl (1734-1801).
Památník turnerům padlým v I. světové válce
Pomník byl postaven ve 30. letech na pamě? padlým vojákům - členům německého tělovýchovného hnutí. Autorem originálního pojetí pomníku
stojícího v Husových sadech nedaleko krytého bazénu je sokolovský malíř Tony Schönecker (1893-1979).
Pomník symbolizuje hrob. V balvanu je vytesaná ležící postava mrtvého vojáka. Po stranách pomníku byly původně osazeny pamětní desky,
celý pomník byl ohrazen ozdobným řetězem na hranolových sloupcích.
Pamětní deska americké armádě
Na budově pošty na Starém náměstí je umístěna bronzová deska s nápisem v českém a anglickém jazyce vyjadřujícím díky americké armádě za
osvobození. Deska byla instalována 28. listopadu 1945 při slavnostním rozloučení s americkými vojáky. V 50. letech byla odstraněna totalitním
režimem a znovuinstalována byla v roce 1990 při příležitosti 45. výročí osvobození Sokolova.
Pamětní deska dvěma oběšeným zajatcům
Po bombardování Sokolova v dubnu 1945 pomáhali s odklízením trosek i sovětští váleční zajatci. Dva z nich, Ivan Sorčak a Michal Patalaš,
objevili v troskách zbytek spižírny. Hladověli a tak se pustili do jídla. Byli však při tom chyceni a pro výstrahu oběšeni na kaštanu za
kostelem. Po válce jim byla v těchto místech odhalena pamětní deska.
Památník sovětským zajatcům
Nemocní ruští zajatci byli posíláni do tábora pro nemocné, který byl umístěn v areálu bývalých kasáren, které stávaly v místě dnešního
sídliště Vítězná. Podmínky v táboře byly velmi špatné, zdravotní péče minimální a úmrtnost nemocných byla z těchto důvodů značně vysoká.
Mrtví byli pohřbíváni do masových hrobů nedaleko městského hřbitova. Do dubna 1945 jich bylo pohřbeno 2202, další byli pohřbíváni ještě v
květnu, takže celkový počet přesně neznáme. Místo, kde byli mrtví pochováni, bylo označeno nejdříve březovými kříži, potom pomníčkem.
Poslední úprava hřbitova ruských zajatců pochází z roku 1971, kdy zde byl postaven památník v podobě dvou prstů zdvižených k přísaze s
letopočty 1941 a 1945.
Sousoší sv. Jana Nepomuckého s anděly
Sousoší nalezneme na Růžovém náměstí za presbytářem kostela sv. Jakuba. Bylo instalováno v roce 1746 a nechal ho na své náklady zhotovit
arciděkan Jan Stephelin. Cenná ukázka barokního sochařství stojí na trojbokém podstavci se soškou okřídlené hlavičky andílka v každém rohu.
Jeden andílek drží kanovnickou čepičku položenou na Bibli, druhý nese malou Pietu a třetí má prst na ústech. Třetí andílek je symbolem
mlčenlivosti. Světec byl podle pověsti umučen za to, že nevyzradil zpovědní tajemství manželky Václava IV, královny Žofie. Byl mučen a
nakonec svržen z Karlova mostu do Vltavy. Tyto výjevy jsou zobrazeny na třech reliéfech po stranách podstavce.
Jubilejní kašna na Starém náměstí
Na náměstí byla instalována v prosinci roku 1898 a měla připomínat 50. výročí nastoupení Františka Josefa I. na trůn - odtud název Jubilejní.
Někdy se kašna nazývá Schramovou podle rodiny Schramů, která se na výstavbě kašny finančně podílela. August a Adolf (otec a syn) Schramovi
byli významnými průmyslníky v oblasti chemické výroby a také patrioty svého rodného města Sokolova.
Kašna byla postavena na Starém náměstí před kostelem sv. Jakuba Většího. V 50. letech byla přemístěna do nově zakládaného parku v místě
bývalé čtvrti Butterscheibe, zničené při náletu spojenci v dubnu 1945. Ovšem nový park musel záhy ustoupit panelové zástavbě. Kašna byla
demontována a uložena v areálu Technických služeb, částečně pak v muzeu. Opětovně byla kašna instalována na náměstí na podzim roku 1998.
Veřejnosti byla slavnostně předána 27. 10. 1998 při příležitosti 80. výročí vyhlášení ČSR.
Autorem výtvarného řešení kašny byl berlínský sochař von Uechtritz. Kašna je tvořena osmibokým bazénem, ke kterému vedou dva schodové
stupně. Na podstavci z bloků lomového kamene je čtyřboký žulový sokl s vysunutými hranami ozdobenými plochými volutami, na kterých jsou
umístěni bronzoví delfíni - chrliči vody. Na soklu leží velká kruhová bronzová mušle, uprostřed které je bronzové sousoší andílků. Na soklu
uprostřed kašny je z jedné strany oválný bronzový reliéf znaku města Sokolova a na protější straně oválný reliéf s portrétem továrníka
Schrama. Původně byl na soklu umístěn ještě reliéf - portrét císaře Františka Josefa I.
Centrální škola (II. základní škola)
Koncem minulého století vyvstala v Sokolově naléhavá potřeba výstavby nové školní budovy, ve které by byl dostatek učeben pro chlapeckou i
dívčí obecnou a měšťanskou školu. Z tohoto důvodu se pro novou školu vžilo pojmenování "Centrální". Stavba školy byla zahájena v roce 1893 v
dnešní Rokycanově ulici a vyučování bylo zahájeno již 3. září 1894. Jedná se o dvoupatrovou rozměrnou reprezentativní budovu, postavenou v
eklektistickém stylu konce 19. století. V dubnu 1945 byla poškozena při náletu amerických letadel na Sokolov.
Po válce bylo v budově odsuvné středisko německého obyvatelstva. Budova byla posléze opravena a od roku 1946 se nazývala 2. obecná a
měšťanská škola. Vyučování však bylo zahájeno až ve školním roce 1947-1948. V 90. letech se prováděly ve školní budově rozsáhlé stavební
opravy.
Dne 28. 9. 1998 byla na budově školy slavnostně odhalena pamětní deska pilotu německé národnosti Theodoru Schwarzovi, který bojoval za II.
světové války v československé peruti v rámci RAF v Anglii.
Městské opevnění
V minulosti býval Sokolov opevněn městskými hradbami. Fortifikaci tvořila jednoduchá hradební zeď z lomového zdiva, zesílená
čtverhrannými baštami. Do města vedly tři věžové brány. Vodní neboli mostní stávala u nynějšího obchodního domu Výběr a vedla od ní
cesta na Cheb. Její poslední zbytky byly zcela zbytečně odstraněny v roce 1983. Horní brána uzavírala náměstí mezi dnešní Hálkovou ulicí a
Lidickým nábřežím a vedla jí cesta do Dolního Rychnova. Třetí městská brána zvaná Letní stávala v místech Rooseveltovi ulice a sloužila k
výjezdu směrem do Lokte a Horního Slavkova. Kromě hradeb chránila město i řeka Ohře a vodní příkopy. Vzhledem k mnoha požárům a přestavbám
města se z opevnění nezachovalo prakticky nic. Jen u budovy Myslivny na Vrchlické ulici, kde dnes sídlí ředitelství muzea, je zachován kratší
úsek hradby a část obranné věže sousedící s barokním domkem čp. 160. Vše je však ukryto pod barokními fasádami.
Evangelický kostel sv. Tomáše
Kostel se nalézá na ulici Petra Bezruče, u nábřeží Lobezského potoka naproti II. základní, dříve Centrální škole. Koncem 19. století v době
rozvoje průmyslu a dolů na Sokolovsku nastává příliv obyvatelstva a přibývá i lidí s evangelickým vyznáním. V roce 1899 byla obnovena činnost
evangelické církve v Sokolově a vznikla tedy potřeba zřízení nového kostela.
Kostel byl stavěn v letech 1903-1904 a slavnostně vysvěcen 19. 6. 1904. Později byla vedle něj postavena i budova fary. Kostelní budova je
eklektistická stavba s použitím novorománských a secesních architektonických a výtvarných prvků. Dominantní je věž zvonice s vysokými štíty
a špičatou, mědí pokrytou střechou. Jsou v ní umístěny dva zvony, které jsou viditelné velkými okny. V horní části štítu kostela je mozaika
zobrazující Krista krále, mozaika s křes?anskou symbolikou je i nad vchodovými dveřmi.
Interiér je velmi prostý, jak bývá zvykem u protestantských církví. Jednolodní prostora je zakončena presbytářem a má plochý dřevěný strop.
Čtyřboká kazatelna je ozdobena malbami čtyř evangelistů. Na půlkruhovém hlavním oltáři je obraz Krista a klenba kněžiště je vyzdobena malbou
Ducha svatého. Kostel byl v 90. letech opraven a dodnes je v užívání Českobratrské církve evangelické.
Bojovník od Sokolova
Památník stojí u křižovatky před budovou městského úřadu. Na kamenném podstavci je umístěna stojící bronzová socha vojáka v zimní ústroji se
samopalem v ruce. Byl slavnostně odhalen 11. 11. 1951 a jedná se o dílo sochaře Vendelína Zdrůbeckého. Byl postaven na pamě? prvního bojového
vystoupení 1. československého samostatného praporu v bitvě u Sokolova dne 8. 3. 1943 v tehdejším SSSR. V podstavci je symbolicky uložena
prs? z bojiště.
Cheb | Karlovy Vary | Loket
Mariánské Lázně | Františkovy Lázně
Seznam dalších infocenter v kraji
Volnočasové aktivity v Sokolově
